Program:
Nyelv:

Proudění

Program umožňuje volit buď analýzu ustáleného, nebo neustáleného proudění v masívu. Analýza neustáleného proudění umožňuje stanovit vývoj pórových tlaků (tlakové výšky) a aktuálního stupně nasycení v čase. Čas, po jehož dosažení se rozložení pórových tlaků již více nemění, lze označit jako dobu nutnou k dosažení ustáleného stavu. Tato doba závisí jak na materiálových vlastnostech prostředí (hodnota součinitele permeability, parametry modelů popisující retenční čáru - závislost stupně nasycení nebo vlhkosti na negativní tlakové výšce nebo sání), tak na typu řešené úlohy (např. proudění s volnou hladinou). V případě ustáleného proudění jsou jednotlivé fáze budování na sobě zcela nezávislé. V případě neustáleného proudění je metodika výpočtu obdobná analýze napjatosti. Jednotlivé výpočetní fáze pak na sebe navazují. První fáze výpočtu je nezávislá a slouží k nastavení počátečních podmínek, tj. nastavení počátečních hodnot pórových tlaků/tlakové výšky a stupně nasycení na počátku časově závislého výpočtu, a to jak v nasycené (kladné hodnoty pórových tlaků), tak i částečně nasycené (negativní hodnoty pórových tlaků - sání) zemině. V následně definovaných fázích výpočtu je třeba zadat dobu trvání příslušné fáze a historii zatížení (časovou historii hydraulických okrajových podmínek). Současná verze programu předpokládá, že buď celé zatížení je vneseno na počátku fáze, anebo lineárně narůstá po dobu fáze.

V obou případech (ustálené/neustálené proudění) se obecně jedná o popis proudění v nenasyceném, nebo částečně nasyceném prostředí. Proudění v plně nasyceném prostředí probíhá pouze pod hladinou podzemní vody. Nad hladinou podzemní vody (proudění v částečně nasyceném prostředí) je proudění řízeno vhodným materiálovým modelem. Pro výpočet proudění s volnou hladinou umožňuje program zavést tři materiálové modely: Log-lineární model, Gardnerův model a van Genuchtenův model. V případě řešení úlohy neustáleného proudění doporučujeme užití van Genuchtenova modelu, neboť umožňuje věrohodně popsat retenční vlastnosti zemin. Vzhledem k tomu, že volba modelu ovlivňuje nastavení počátečních podmínek (počáteční stupeň nasycení), neumožňuje program změnu materiálového modelu v následujících fázích. Ve stejném duchu neumožňuje stávající verze programu ani změnu geometrie modelu oproti počáteční fázi.

Při řešení úlohy neustáleného proudění je nutné nejprve zadat v první fázi výpočtu počáteční hodnoty pórového tlaku/tlakové výšky čase t = 0, a to zejména nad hladinou podzemní vody v oblasti nenasycené nebo částečně nasycené zeminy (oblast sání). Program umožňuje nastavení počátečních hodnot sání třemi způsoby, a to buď řešením úlohy ustáleného proudění, předpokládat rovnovážné rozložení dané rovnicí p = -γwz, kde pořadnice z je měřena od aktuální polohy hladiny pozemní vody, anebo je možné zadat počáteční hodnoty sání přímo. Při řešení praktických úloh nedoporučujeme, aby maximální hodnota negativní tlakové výšky hp byla menší než -10m (p >-100 kPa), a to zejména v případě hrubozrnných zemin. Například pro písky je již při hodnotě tlakové výšky hp < -1m retenční čára prakticky horizontální a při obrovských změnách tlakové výšky je změna stupně nasycení téměř nulová. To platí i pro hodnotu relativního součinitele Kr, kterým redukujeme součinitel permeability nasycené zeminy v nenasycené nebo částečně nasycené oblasti. Obecné doporučení pro nastavení minimální tlakové výšky je však velmi komplikované, neboť pro jemnozrnné zeminy mohou záporné tlakové výšky dosahovat stovky a pro jíly až tisíce metrů.

Dalším bodem je zadání okrajových podmínek (v bodech resp. na liniích) vždy na počátku nové výpočetní fáze. V masívu lze modelovat nosníkové resp. kontaktní prvky. Výsledkem výpočtu je pak rozložení pórových napětí, celkové tlakové výšky, sání (negativního pórového tlaku), rychlosti a směry proudění a informace o velikosti vtoků/výtoků do resp. z masívu a v případě neustáleného proudění také stupně nasycení v masívu.

Próbálja ki a GEO5 szoftvert.
Ingyenesen!